Poslední komentáře

Dobrý moment

pěkná....

Děkuji Martine za odpověď. Tak to mám v tom případě smůlu :-) LB

Jde to, nasazený blesk na těle musí být v režimu master ostatní slave.

Super fotografie.

Hezká momentka :-)

Nejdříve je potřeba to povolit v menu. Nastavení Funkce C.Fn I Expozice ISO rozšíření, zapnout na ON

Ubral bych nulu

Pěkné

působí hrozně příjemně

Na FB padl ještě dotaz, jaké řešení je dostatečně jednoduché pro obyčejného smrtelníka. Tady je má odpověď, ať je to tu pěkně pohromadě s původním článkem:

Nejjednodušší jsou a nízké vstupní náklady mají specializované cloudové zálohovací služby – např. CrashPlan nebo Backblaze. Nevýhodou je počáteční pomalý náběh služby (než se poprvé zazálohují všechna data), přírůstkové zálohy jsou pak už většinou v pohodě. Není to samozřejmě vhodná cesta pro někoho, kdo je připojen např. přes LTE modem s relativně nízkým limitem dat.

Jako doplněk k tomu je rozumné mít data zálohovaná na externím disku nebo diskovém poli, což jednak zajišťuje vždy rychlejší provedení záloh i obnovu dat. Dalším důvodem, proč mít lokální kopii, je to, že v případě cloudové služby musíte věřit poskytovateli, že to celé nevypne – stát se to může a v krajním případě nemusíte dostat šanci data stáhnout. Zní to drasticky, ale správně nastavené zálohování vždy počítá s tím, že některá ze záloh může nenávratně a rychle zmizet, přičemž pravděpodobnost, že najednou přestane fungovat cloudová služby i vaše místní kopie je samozřejmě menší, než když máte jen jednu zálohu.

U místních kopií musíte zase myslet na to, že je-li disk ve stejné lokalitě a nebo trvale připojen k počítači, kde jsou primární data, hrozí, že bude v případě krádeže nebo havárie zničen spolu s nimi.

Zálohování se samozřejmě nastavuje úměrně tomu, jak důležitá data chráníme. Já osobně to řeším takto:

1. Primární data leží na diskovém poli Synology s více disky, kdy výpadek jednoho disku neznamená ztrátu žádných dat (toto většina diskových polí umí řešit sama a poměrně jednoduše při zapojení)

2. Automaticky vzniká každodenní záloha na externí disk – toto se dá naklikat na Synology v jeho webovém rozhraní. Počet starších verzí je dán kapacitou úložiště. Pokud se data moc nemění, není potřeba nějaká enormní hodnota.

3. Data ze Synology se zálohují do CrashPlanu – většina je tedy obvykle do cca 24 hodin zazálohovaná do cloudu. Během té doby leží fotky typicky ještě na původní SD kartě. V CrashPlanu je kompletně vyřešeno verzování a možnost vracet se libovolně v historii.

Nejlepší fotky obvykle dávám na svůj web v plném rozlišení (pro návštěvníky se z něj generují menší verze, originál není veřejný), takže v případě relativně málo pravděpodobného kritického souběhu výpadku všech tří umístění fotek (diskové pole, externí disk, CrashPlan) mám ještě full-res JPEGy.

Kdyby selhalo tohle všechno a o fotky jsem přišel, tak budu hrozně smutný, ale svět se nezboří :)

Celkové náklady obdobného řešení jsou cca 10 000 Kč za diskové pole a disky a cca 150 dolarů ročně za CrashPlan (rodinný plán umožňující zálohování až 10 počítačů, tarif pro jeden počítač stojí polovic).

Bylo by docela fajn přidat ještě nějakou úroveň zálohy, která nebude tak moc závislá na třetím subjektu, bude geograficky v jiné lokalitě (chráněná proti krádeži/zničení společně s primárním polem), ale umožní rychlou obnovu dat – ovšem prozatím jsem nepřišel na řešení, které by bylo za rozumnou cenu a bez ručních úkonů (jako třeba přenášení USB disků mezi více lokalitami). Software CrashPlanu jde sice používat k zálohování zdarma na jiný počítač, kde rovněž běží, a Synology umí nějaké varianty záloh na druhé diskové pole, ale jsou tam samozřejmě vždy náklady na HW na druhé straně, které se mi už nechce/nehodí nést :)

Doplním ještě, že kdysi jsem se o zálohování fotek obsáhle rozepsal pro Paladix. Článek je už staršího data, ale obecné teze z něj jsou stále platné: http://www.paladix.cz/clanky/zalohovani-fotografii-obecne-i-konkretne.html

Předchozí komentář jsem sem překopíroval z Facebooku. V dalším komentáři jsem jej na základě reakcí ještě doplnil tímto příkladem:

Jde o situaci, kdy nějakým způsobem dojde k poškození obsahu souboru, aniž by se projevily klasické příznaky havarujícího disku (špatné sektory atd.). Důvodem může být třeba vadná RAM v diskovém poli, ale i triviální chyba aplikace nebo její obsluhy. Poškozený soubor jsi zatím nepotřeboval, takže sis chyby nevšiml. Relativně rychle vadným souborem přepíšeš ten správný na místních externích discích a řekněme, že během pár měsíců pak při rotaci i ten na disku v bance. Po roce Ti někdo napíše, že chce koupit licenci na danou fotku a Ty zjistíš, že už nemáš ani jednu nepoškozenou verzi.

Rsync v tomto nijak nepomůže – pro něj se soubor prostě změnil, takže ho překopíruje. Jedinou záchranou by bylo verzování, kdy změna souboru neznamená jeho nevratný přepis, ale naopak vytvoření nové verze. Rsync obalený nějakým tím skriptováním v shellu by to technicky zvládal, protože umí vytvářet hardlinky nezměněných souborů, ale není to zrovna přímá cesta. Z unixových utilit pro příkazovou řádku se na to zaměřuje například rsnapshot nebo rdiff-backup (ten příliš nedoporučuji, protože ukládá jen rozdíly mezi verzemi souborů, což sice může hodně šetřit místo, ale zároveň je to dost zranitelné, protože poškození některé ze starších verzí znemožní obnovení novějších).

Je možné, že jsem něco v popsaném systému přehlédl, ale pročetl jsem si to dnes ještě jednou a myslím, že proti popsané situaci odolný není. Záleží samozřejmě na tom, jestli je to v kontextu daných dat únosné riziko. Osobně to doporučuji mít podchycené vždy, ale za absolutní nutnost to považuji v případě zakázkového focení, kdy klient může po čase fotky potřebovat znovu.